Hory smutku ve tvé mysli skryty, šrámy zklamání ve tvém srdci vryty,
horké potoky slz, co po tváři tečou, vteřiny čekání, co pomalu se vlečou,
bezmoc, kterou nikdo nepochopí, bolest, kterou ani štěstí neutopí,
sevřené ruce, k Bohu se modlící.
Naděje pohřbená v jedné větě,
nespravedlnost na tomto světě je.......
Řádky vryté do kamene života, strach a samota,
cesta žití, co o pár let se zkrátila.
Oči jenž smutně se po okolí dívají.......
Velký nepřítel, kterého málokdo přemůže,
nemoc, se kterou člověk nic nezmůže.
Neplačte, prosím, že odešla, ten klid a mír ji přejme,
jen v srdcích svých si vzpomínku na ni zachovejme.
Zachovejme si i lásku její, vždyť ona byla pro nás tou jedinou.......
Poslední cestu šla sama, tak jak bylo její přání.
Šla snít krásný sen, že život její, byl naplněn.......
Byla, je a bude stále jedna z nás.......
Žádné komentáře:
Okomentovat
Děkujeme za vaše milé komentáře.......